Vytváříme si škatulky, do kterých se chceme zařadit. Mnozí se v průběhu svého života ztotožní postupně třeba i se stovkami škatulek, aby během krátkého období ty škatulky střídavě zbožšťovali a pak zase zatracovali.
Postupem času se vytvářejí neustále nové a nové kategorie škatulek. Kdysi dávno to byly třeba jen škatulky vyznávající různá božstva. Pak si možná lidé vytvořili škatulky pojídačů pečeného nebo syrového mamutího masa. Čas běžel a škatulek přibývalo. A bylo jich tím víc, čím míň lidé museli řešit svou bezpečnost a holé přežití. A s nimi se neustále rozšiřovalo rozdělování společností, jejich nevraživost a nenávist a to mělo za následek ztrátu bezpečí a lidé zas ve válkách mezi rozškatulkovanými sektami bojovali o holé přežití. Samotné škatulky by nebyl žádnej problém. Jenže lidi mají tu nepěknou vlastnost, že když začnou něčemu věřit, chtějí svou víru vnutit taky všem ostatním. Dřív to dělali především hrubou silou, dnes jsme civilizovanější a tak si vytváříme pravidla a zákony, které nám říkají čemu máme věřit, co je správné a normální a vůbec nepřemýšlíme nad tím, že je to správné a normální jen pro některé. A pak se nám zdá divné, když se časem objeví někdo, kdo nám říká že správné a normální je něco jiného, než na co jsme byli zvyklí. A nemůžeme rozdejchat, že nám chce někdo do zákonů prosadit tu zákaz kouření, tu nějakej správnej tvar banánů, tu manželská práva pro všechny, tu 52 různých pohlaví, tu veganskou stravu atd. atd.Dnes jsme schopni pochopit, že není možno prosazovat do zákonů to či ono náboženství. Já věřím, že jednou pochopíme i to, že nelze do zákonů prosazovat vůbec žádné škatulkování a budeme žít ve svobodné společnosti, kde budou vedle sebe schopni žít lidé všelijakých názorů a budou si schopni svou odlišnost navzájem tolerovat.
Pokud se ovšem kvůli škatulkám dřív nevyhladíme.
