Jak jsem se stal motorkářem.

21. 05. 2014 10:25:48
Když je člověku skoro padesát, děti mu odrostou a žena dá přednost staršímu milenci, má najednou spoustu času a hledí, jak by jej nejlíp vyplnil. A tak přemýšlí, že si začne plnit svá dávná přání, protože další odkládání už by taky mohlo znamenat, že zůstane jen u přání, neboť přece jen už občas tuhle píchne a támhle loupne a někdy je rád, že se ráno vůbec postaví na nohy.
Autor:Miroslav Kemel
Autor:Miroslav Kemel

Vždycky toužil po krásné mladé a náruživé ženě a tak začne vymetat lokály a hledat tu svou vytouženou. Nebo si chce konečně užít zaslouženě vydělaných peněz a protože už není nikdo krom státu, kdo by si na ně činil nárok, roztáčí své výdělky jak se dá. Lepší a dražší auto, dovolená v tramtárii, skok padákem či na gumě, let tryskáčem, honba za nepřeberným množstvím turistických známek, či své obtloustlé tělo navlíkne do upnutého pestrobarevného trikotu a vyrazí, na kole dražším než bylo jeho dosavadní auto, zdolávat pokud možno všechny kopce v kraji. Každému co jeho jest.

Mně se to nějak pomotalo a tak místo do dávných tužeb jsem peníze investoval do své celoživotní fobie. Po nezbytných hodinách strávených u počítače, jsem si vybral stroj a v den D jsem nedočkavě hlídal svůj mobil abych běžel jako o závod do zatáčky, kde je občas dobrý signál a telefon nezůstane hluchý poté co zmáčknu příslušné zelené tlačítko. Řidič sice neměl dostatek trpělivosti ale když jsem doběhl signál a dovolal se mu zpět , celkem rychle jsem pochopil že o „doručíme vám stroj až domů“ si mohu nechat zdát, neb řidiči se nezamlouvalo, že mě bude muset hledat někde v lese. „No, má to dvě kola tak to nějak dotlačím“ pomyslel jsem si a vydal se k silnici. Avie dorazila a když řidič pomalu spouštěl zadní plošinu, srdce mi tlouklo asi stejně jako když jsem coby malý klučík viděl v televizi svlíkající se Bardotku. Spuštěná plošina odhalila vnitřek korby a já se chvíli nebyl schopen pohnout. Stroj byl důkladně zabalen na paletě. Jak tohle dostanu domů, nevím. Jít domů pro něco na rozřezání a stroj nechat jen tak stát u cesty? Vyloučeno. Na to mi byl teď až příliš vzácný. Nějak si poradím.Podepsal jsem papíry, řidič zmizel a já začal rozbalovat. Mé nadšení postupně chladlo. Asi hodinu jsem zápasil se špagáty, které držely stroj ve vzpřímené poloze. Ale nakonec na mně vykoukl krásně naleštěný Moped Classic 50ccm. Modrá nádhera. Moje první motorka. Pravda, většina mých vrstevníků, co motorkám propadli, si tento pocit odbyla před třiceti až čtyřiceti lety, ale co na tom. Neodolal jsem, nasedl, chvíli zápasil s rychlostmi, než se mi podařilo přeřadit na neutrál a dal jsem se do pohybu. Ještě že to mám z kopce a mohl jsem si jízdu hned vychutnat. Jo, tak na tohle si rád zvyknu.

Tak teď rychle přečíst návod, dolít benzín a vyrazit. No, napíše se to snadno. V návodu píšou zařaďte první rychlostní stupeň, ale aby taky napsali jak, to nenapadlo nikoho. Asi všichni předpokládají, že se každý na tom učí jezdit v patnácti a kamarádi nebo otec poradí. Na mně ale nemyslel nikdo a vyvolávat duchy, abych získal radu od otce, nemíním. Po půlhodině jsem ale pochopil co je co a co s tím a poprvé jsem sešlápl startovací pedál. Ono to naskočilo. Sláva. Vrazím tam rychlost a .... ležím na zemi a na holeni jsou první šrámy. Jsem rád že jsem na samotě a nikdo mě nepozoruje. Na koních mě učili, že když mě vyhodí ze sedla nesmím se bát si tam vylézt znovu. Už vím, že se spojkou musím hooodně opatrně. Však se to naučím. Po chvíli už se ženu závratnou rychlostí po lesní cestě. No, nadšení mi trochu kalí pohled na tachometr, kde se ručička pohybuje kolem číslovky 20. Ale i tak je to paráda i přesto, že mi vítr nerozevlál kadeře ale pouze smetl prach z pleše. Na konci cesty je však potřeba se obrátit. No na brzdu si taky časem zvyknu, pro tentokrát jsem se stromu musel vyhnout pádem a chcípnutím mopedu. Kruté začátky mám za sebou a mohu vyrazit na silnice. Přilba mi trochu kazí radost, ale přece jen při mém sžití se s mopedem, se nejspíš bude hodit. Na silnici se rychle učím řadit, a rychlost 50km/hod je přímo závratná. Ještěže jsem si nekoupil nic silnějšího. Přece jen se nemusím přerazit rovnou. Jízda je parádní, kolo asi už zůstane ve stodole pod nánosem pavučin. Akorát to zastavování je pořád nějak problém. Však si časem zvyknu.
Cestou zpátky zdolávám kopec. Moped se sotva vleče a za chvíli za mnou zaburácí jakýsi ohromný stroj. Chlápek je krásně vymóděnej v kůži a pohodlně usazenej na „harleyi“ či co to bylo zač. Srovná se mnou rychlost a mně poleje příjemný pocit. No jo, už patřím do rodiny motorkářů. Podívám se na něj, on mi ukáže rukou, že jsem zapomněl vypnout blinkr a s burácením mi zmizí v dáli. Závistivě za ním koukám a roste ve mně přesvědčení, že nutně potřebuji pořádnou motorku.

Autor: Václav Chuchma | středa 21.5.2014 10:25 | karma článku: 32.86 | přečteno: 3002x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 29.43 | Přečteno: 570 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 301 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 527 | Diskuse
Počet článků 53 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1311

Relativně svobodný člověk.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...